Šachový klub Karviná-ŠKK

Petrovice jsou nedobré, Dobrá je dobrá :-)

Prosinec 24th, 2018 | Autor: admin

S „malým“ zpožděním ohlédnutí za posledním letošním kolem KS „B“ a II.ligy „F“, kde naše týmy hrály důležité zápasy.

Ǎčko i béčko jsou už několik let „spojené nádoby“. Když chybí hráči v áčku, bere je béčku a motáme se pořád v jakémsi kruhu. Ani jedno mužstvo nepostupuje, ale ani nepadá V této sezóně to vypadalo dobře s naším béčkem v KS „B“. Vypadalo…

Béčko jelo ke klíčovému zápasu s Interem Petrovice oslabeno o dva hráče základní sestavy, z nichž jednoho jim sebralo áčko. A to jsme se s kapitánem béčka ještě ve čtvrtek před zápasem domlouvali, že bych mohl béčku na osmé šachovnici pomoci i já (a posílit tím naše áčko ). Bohužel, áčku chybí náhradníci, kteří by byli ochotni něco obětovat (a nemyslím tím figurky).

I přesto jeli hráči béčka do Petrovic bojovat (alespoň většina ano) a pokusit se s Vojtou Zwardoněm na první desce urvat tři body a přezimovat na prvním místě. Nepodařilo se Béčko v klíčovém zápasu „jen“ remizovalo a v tabulce kleslo na třetí příčku, když je přeskočila i Vendryně. Petrovice tak mají našlápnuto k postupu, ale soutěž je sotva v polovině a stát se může cokoli.

I.Petrovice – ŠK Karviná „B“

Ǎčko bylo před pátým kolem na posledním dvanáctém místě. Nutně potřebovalo zvítězit, ale jak už jsem psal výše, chyběli hráči. Ke všemu ještě ze soboty na neděli omarodil Maciej Mroziak a v neděli ráno sondoval, zda by nemohl vynechat. Nemusel jsem ho dlouze přemlouvat, jen jsme se domluvili, že může kdykoli nabídnout remízu a vrátit se do postele

Tak se už v prvních minutách urodila první remíza. Robert Demko Maciejovu nabídku remízy přijal a pobledlý Maciej se vrátil stonat domů. Mezitím se točila „ruská ruleta“. Před zápasem jsem věřil oběma Petrům (Růžičkovi i Polochovi), stejně tak oběma Jarkům, že udělají celé body. Víra je dobrá věc, ale někdy nestačí

Petr Poloch hrál poměrně ostře a obětoval figuru. Pak, alespoň se mi zdálo, ale nepokračoval nejpřesněji a soupeř mu mohl zkomplikovat situaci. Zřejmě by to nepomohlo a Petr by stál stále lépe, ale asi každý z nás to zná-když něco nevyjde, člověk znervózní a začne chybovat. Nestalo se a Petr přispěl týmu celým bodem.

Na třetí desce mezitím Petr Růžička přehrával Petra Vysoglada. Partie končila sice až jako poslední, ale náš Petr neměl žádné větší problémy a bylo to skoro na jednu branku.

Na čtvrté desce ošvindloval takovým starým kavárenským trikem Jarda Sobek Mirka Slaninu o pěšce. V pohodě si potahoval a hledal cestu k uplatnění převahy. Jeho soupeř ale neseděl se založenýma rukama. Po hrubé strategické Jarkově chybě naskákala bílá dáma a bílý kůň do nebezpečné blízkosti černého krále, který se nějak zamotal mezi vlastními figurkami. Stručně řečeno, v jednu chvíli to bylo za černého „zdechlé“. Naštěstí pro nás to Mirek Slanina neviděl a spokojil se s opakováním tahů a remízou.

Na páté se Jarek Olšar pokoušel udolat Romana Besedu, který ovšem zarputile vzdoroval. Nejsem si jistý, zda jsem bezchybně rekonstruoval jejich partii (asi ano, protože nikdo neprotestoval ), ale Jarkovi se podařilo zlomit soupeře až v časovce. Tedy lépe by bylo napsat, jeho soupeř se zlomil sám.

Na šesté za nás nastoupil další marod, který kvůli tomuto zápasu vynechal raději i rapid v Dolní Lutyni. Před zápasem jsem tajně doufal, že se Patrik dal přes sobotu trochu dohromady, ale zřejmě to prostě nešlo. Přesto…obětavý výkon a remíza v partii s Milanem Válkem.

Sedmou šachovnici, na níž hrála naše největší slabina v tomto roce (mám na mysli rok 2018 a věřím, že v roce 2019 už to bude lepší ), tedy má maličkost, zatím přeskočím a půjdu rovnou na osmou desku. Bohuš Walowy se černými dobře bránil Petrovi Tvrdému. Partie postupně přešla do věžové koncovky, v níž se oba hráči častovali většími či menšími chybami a partie nakonec skončila remízou.

Na sedmé desce jsem opět předvedl jeden ze svých „výkonů“. Připravenou variantu v zahájení jsem nesehrál dobře a moje pozice se postupně (a potupně) zhoršovala. K tomu jsem ještě přehlédl jednoduchý trik a přišel o figuru. Znechucen vlastní hrou jsem se chtěl okamžitě po ztrátě figury vzdát, jenže v té chvíli byl stav zápasu 1.5-0.5 v náš prospěch a vzdáním bych srovnal skóre, což by mohla být voda na mlýn soupeře. Rozhodl jsem se tedy, že s vzdáním počkám na příhodnější okamžik

Vyměnily se dámy, přičemž můj král doputoval z pole g2 až na c4 a na šachovnici vznikla koncovka nestejných střelců. Zatímco soupeřův černopolný střelec běhal po celé šachovnici jako divý, mí dva střelci stáli smutně mimo šachovnici a znechuceně pozorovali mou „hru“.

Koncovka nestejných střelců

Bílý opravdu nemá co hrát, jeho jedinou nadějí je vyměnit všechny pěšce a dostat se králem včas na pole h1, tak jsem „nastoupil“ pěšci na dámském křídle. První část plánu (vyměnit co se dá na dámském křídle) jsem splnil a přede mnou už byla „jen“ druhá, nereálná část – dostat krále na h1 a přitom ještě nějak zlikvidovat pěšce g7 I optimista, jako já, musí uznat, že tohle je úkol nesplnitelný. OK, takže aspoň dojdu králem na h1, mezitím skončí nějaké další partie a vzdám se. Vydal jsem se na pochod po diagonále a8-h1.

Pochoduji přes b7-c6-e4-f3-g2 až na h1

Tuhle část plánu jsem zvládl bravurně, ani ten největší idiot by to nemohl zkazit. Navíc mi pomohlo postavení soupeřova střelce získat jedno nebo dvě tempa.

Dosáhl jsem kýžené mety!

Dostal jsem krále na h1 a tiše doufal, že by soupeř mohl zahrát třeba Sa7, Kh2, g5, Kh1 Kxh3 a PAT Jenže soupeř není žádné ořezávátko a takový trapný pat samozřejmě vidí! Kdepak tohohle nezahraje, vezme raději hned toho na h3 Takže jo, vzal mi na h3 a přišel jediný rozumný tah: a7. V té chvíli rozezlený soupeř začal podepisovat partiář s výsledkem 1/2 . Asi jsem ho trochu naštval, protože jsem si dovolil jej upozornit, aby nejdříve táhl a pak se můžeme bavit o remíze. Co kdyby měl ještě jedno zatmění a uhnul střelcem?

Jistě, pak jsem si musel vyslechnout, jaký jsem magor, který tahá nejméně polovinu partie bez figury a neumí hrát šachy. Nezbývá mi, než s Pavlem souhlasit. Jen si (opět) dovolím podotknout, že k takové remíze je potřeba víc než jeden magor OK, dost bylo žertování, i kdyby uhnul střelcem a nevzal mi na a7, zahrál bych a8S! a remízu si vynutil v koncovce nestejnobarevných střelců…

Ale jinak svého soupeře chápu, taky se mi něco podobného párkrát stalo a vím, jak se člověk cítí a co cítí. Nebýt to za družstvo, asi bych se vzdal hned po ztrátě figury, sorry. Moc se omlouvám, Pavle

Fakt zajímavý zápas, kde došlo k několika zvratům. Štěstí nám přálo a rázem jsme se odlepili ode dna tabulky. Zatím nic moc, ale už to vypadá lépe