Poslední kola soutěží a zatímco našemu áčku v zápase proti Sokolu Dobrá jde už „jen“ o čest, naše béčko se rve v KS s Mosty u Jablunkova o holý život.
Ve II.lize jsme promarnili šanci hrát o postup už na podzim loňského roku, kdy jsme pokazili, co se dalo.
Dobrý hospodář ví, kdy hnojit. My jsme na podzim „pohnojili“, co se dalo.
Náš soupeř z posledního kola, Sokol Dobrá, se loni zachránil ve II.lize a letos se mu dařilo mnohem lépe. Před posledním kolem byla Dobrá na pátém místě v těsném závěsu za Karvinou.
K zápasu, který se hrál v Dobré, se chystáme vyrazit v téměř kompletní sestavě. Jediný problém-dojezd. Ne, že bychom nenašli Dobrou nebo Hasičskou zbrojnici v centru obce, ale Dariusz Mikrut pojede z Krakowa s Dawidem Czerwem po vlastní ose a je třeba mu sdělit, kde se hraje. Hledám adresu Hasičské zbrojnice na internetu a jsem úspěšný, jenže se mi to nezdá, protože mi to ukazuje, že „hasičárna“ je na kraji Dobré. Nezbývá mi, než v sobotu ráno zavolat Otovi Carbolovi z Dobré a doptat se. Sice se mírně diví a v duchu asi přemítá, zda jsme tak tupí, že v poměrně malé obci nejsme schopni najít Hasičskou zbrojnici (mimochodem, dům v červené barvě 
), ale ochotně mi sděluje jiný orientační bod-kostel a parkoviště, jejichž souřadnice promptně nacházím a posílám do Polska. Pak už nebyl problém dorazit na místo závěrečného dějství. Tedy, pro některé to problém byl, protože Pavel Káňa, jedoucí z Kopřivnice, nějakým záhadným způsobem projel Dobrou a skončil u Hasičské zbrojnice v Nošovicích Pavel, no…
Pavel se s tím před zápasem nepáral a Dobrou prosvištěl
Domácí jsou po našem příjezdu celkem překvapeni a z kyselého výrazu rozhodčího Davida Šimona se dá usuzovat (a nakonec mi to i potvrdil), že se čekal spíš krátký přáteláček v zápase, kde o nic nejde Ale když už jsme museli v neděli ráno vstát a projet se, tak proč si nezahrát?
Domácím chybí tři hráči základní sestavy a my se tak stáváme favoritem utkání, které ovšem nebylo tak jednoduché, jak to vypadá z výsledku. Skoro všem nám vyšlo zahájení, ale pak se některým z nás nějak začaly motat figurky pod nohama. Na první šachovnici zkušeně udržel rovnou pozici černými figurami Maciej Mroziak s Dominikem Kulou. Na poslední sice Jirka Folwarczný stál po zahájení o něco lépe s Petrem Tvrdým, ale pak se mu to začalo trochu vymykat. Nic hrozného, ale stejně bych závěrečnou pozici, ve které se oba soupeři shodli na remíze, hrál raději za Tvrdého.
Spolehlivě nám zahrály druhá a třetí deska. Pepa Lys proti Darkovi Mikrutovi postavil svou obvyklou divnou pozici a Dariusz je dost zkušený na to, aby vychytal nějaké možné špeky. Brzo byla Pepova pozice v troskách a vedli jsme 2-1. Údajně ukázkově vyhrál černými na třetím stole Dawid Czerw s Ondrou Havelkou. Píši „údajně“, protože z partie si pamatuji pouze fragmenty, takže budu věřit jiným zdrojům. 3-1
Na šestém stole jsem se pustil s Pavlem Keprtem do královského gambitu. Všechno OK, ale najednou jsem se začal „motat“-vracet se figurkama, stavět je na blbá pole atp. Z velmi dobré pozice jsem „vyrobil“ pozici rovnou a když už to vypadalo, že budeme jen tak potahovat figurky a čekat na chybu, Pavel Keprt mě příjemně překvapil a dopustil taktický obrat, po němž mi dovolil získat nejen pěšce, ale i pozici, se kterou si vím rady i já a zvyšuji na 4-1.
Na páté desce měl asi trochu štěstí Jarda Olšar. V partii s Milanem Válkem se v jednu chvíli „ztratil“ a zvítězil až se soupeřovou pomocí. Stejně tak utrpěl vítězství Pavel Káňa s Tomášem Bokem. Pavel v objektivně rovné koncovce (aspoň myslím, že rovné) nabídl soupeři remis. Ten však chtěl dál bojovat, ale nezahrál to dobře. Až po napsání příspěvku se mi ozval Pavel. Ukázalo se, že jsem ho při zápase špatně pochopil, když mi říkal o remíze Nikoli Pavel Káňa, ale jeho soupeř nabízel remízu a Pavel odmítl. Takže Pavel byl bojovník 
Na čtvrté desce Jarek Sobek přehrál Mirka Slaninu, ale ten se ještě dlouho vzpouzel a jejich partie končila vítězstvím našich barev někdy před třetí hodinou odpolední.
Po loňském velmi těsném vítězství, kdy jsme s Dobrou hráli 4.5-3.5, mohu konstatovat, že letos Dobrá nebyla tak dobrá, jako loni. Celkový výsledek zápasu Sokol Dobrá-ŠK Karviná 1-7 je dost krutý, ale prakticky po celý zápas jsme ke třem zápasovým bodům měli blíž, takže asi zasloužené vítězství a nakonec celkové čtvrté místo v tabulce.
Dobrá pro nás vypadá dobře
O jedno místo výš než loni.
—
V KS „B“ bylo naše béčko před posledním kolem na předposledním, jedenáctém, místě a k alespoň teoretické záchraně potřebovalo zvítězit s týmem z Mostů u Jablunkova, kterým měl daleko k postupu i sestupu. Ve skrytu duše jsme doufali, že by soupeř nemusel na poslední kolo přijet v nejsilnější sestavě a naštěstí se naše přání vyplnilo. Soupeř postavil jen dva hráče ze základní sestavy a přivezl šest náhradníků.
Na první desce stála po zahájení Ania Kohut velmi dobře. Skoro bych řekl, že k výhře nebylo daleko. Ale pak chybovala a i když ještě mohla Martina Cupka hodně trápit v pozici, kde by sice za figuru měla jen dva pěšce, ale soupeřův král by byl jako nahý v trní. Bohužel, nešla do toho a partie skončila její porážkou. Na druhé až čtvrté desce skončily partie remízami a mohu jen spekulovat, do jaké míry to byly taktické remízy, které měly náš tým posunout ke třem bodům. V každém případě, na posledních čtyřech deskách dominovali naši a „přejeli“ své soupeře.
V zápase zvítězila Karviná „B“ poměrem 5.5-2.5 a vzhledem k tomu, že rovněž desetibodový Baník Havířov „C“, který byl na desátém místě jen na skóre před Karvinou, prohrál domácí utkání s Brušperkem, skončilo nakonec naše béčko na desátém NESESTUPOVÉM místě a zachránilo se tak doslova za minutu dvanáct. Tím pádem nás v příští sezóně mohou čekat podobné problémy se sestavami jako v letošním roce.
Klídek Máme čas…
Uvidíme, zda se nám podaří tyto komplikace nějak vyřešit.
Soupeř přijel „mírně“ oslaben
Na poslední chvíli!
