Devátým kolem pokračovaly nižší šachové soutěže a opět šlo o hodně. Tedy jak komu…
Zatímco naše áčko bylo po výhře v Olomouci již téměř zachráněno ve II.lize, naše béčko odjíždělo na zápas s posledním týmem tabulky KS „B“ Baníkem Havířov „C“.
Chřipky, pracovní (popř.šachové) povinnosti a jiné věci nám opět zkomplikovaly sestavy. Dát dohromady v jeden den 16 lidí, kteří by byli schopni vybojovat za dvě družstva výhry, se ukazuje být úkolem téměř nadlidským.
Opět jsme stáli před biblickou otázkou: koho obětujeme? Áčko nebo béčko? Pravda je, že béčko, jakožto tým hledající už několik let svou formu, mělo přednost při výběru hráčů, resp.náhradníků.
Jediný „cizinec“, kterému dovolovaly okolnosti nastoupit v tomto kole, byla Anna Kohut, která mohla hrát i za áčko i za béčko. Kapitán béčka se moudře rozhodl, že na první šachovnici béčka bude pro klub větším přínosem než v zápase proti Slavoji Poruba „B“ ve II.lize. A tak za áčko nastoupil jen jeden hostující hráč, Ernest Gibiec. I tak nám ovšem do plného počtu osmi hráčů ještě pár lidí scházelo. Z béčka jsem stáhli Josefa Szotka a na sedmé a osmé šachovnici nastoupili hráči, kteří už si ve II.lize zahráli-Michal Broda a Jirka Folwarczný.
Poruba ještě stíhá v boji o postup Orlovou a neponechala nic náhodě. K zápasu nastoupila téměř kompletní, když jí chyběl jen jeden hráč základní sestavy.
I přes výraznou ratingovou převahu soupeře jsme se snažili klást odpor. Opravdu jen snažili.
Rychlými remízami skončily partie na třetí a páté šachovnici, kde remízovali Ernest Gibiec s Petrem Růžičkou, resp. Pavel Káňa s Pavlem Kufou.
Na čtvrté desce jsem idiotskou pozici černými figurami „vystavěl“ já s Jirkou Bolackým. Každé „prase“ by to postavilo lépe… Občas se mi stává, zvlášť v případech, kdy mám pocit, že v zápase nebo partii o nic nejde, že hraji jakoby s „růžovými brýlemi“. Každá pozice mi připadá hratelná. Samozřejmě to tak není a nebylo to tak ani v této partii. Jirka Bolacký měl vlastně jen jediný úkol: dávat pozor, aby mi někde nenastavil figuru. Jiným způsobem jsem ho nemohl ohrozit.
Zvláštní je, že v podobném rozpoložení („růžové brýle“), pak přistupuji i k ostatním partiím Vše se mi zdá být „v poho“… Takže zatímco v hrací místnosti se mi zdálo, že naši hráči na zadních šachovnicích stojí dobře, opak byl pravdou. Až doma při přehrávání partií jsem zjišťoval, jaký jsem byl bloud
Josef Szotek v partii s Jardou Čempelem sice sežral nějakého pěšce, ale pozice byla zhruba v rovnováze. Josef potom manévroval figurama tak neobratně, že při rovném materiálu prošel bílý pěšec až na sedmou řadu, a aby neprošel ještě dál, musel Josef odevzdávat materiál a brzy i celý bod
Michal Broda s Tomášem Oćkayem ze zahájení nic nezískal a skoro od začátku stál pasivněji (až na nějaké světlé chvilky). Pak ještě v horší pozici přišel o kvalitu a už se to jen tahalo.
Jirka Folwarczný na osmé desce proti Martinu Václavíkovi stál sice po zahájení hůř, ale pak mu soupeř umožnil získat celkem dobrou pozici, která se dala držet. Bohužel si nadělal pár slabin a partii neudržel.
Partie Jardy Sobka a Piotra Murdzii na první šachovnici nijak extrémně nevybočila z rovnováhy a i když oba borci bojovali, nakonec skončila zaslouženou remízou.
Na druhé šachovnici bojoval Jarda Olšar proti Kamilu Koziolovi. Kamilovi se zahájení moc nevydařilo, přesto se urputně bránil a řekl bych, že v jednu chvíli (možná i ve více chvílích) měl hodně blízko k remíze, ale v permanentní časové tísni se mu nedařilo nalézt správné tahy.
Celkově jsme po zásluze prohráli 2,5-5,5. Všechny ostatní výsledky v naší skupině II.ligy ovšem dopadly „v náš prospěch“ a i přes porážku stále zůstáváme na čtvrtém místě tabulky se 14 body. Zbývají nám poslední dva zápasy: s vedoucí Orlovou a v posledním kole s týmem z Dobré. K sestupovým pozicím máme stejně daleko, jako k těm postupovým, takže můžeme hrát s naprostým klidem.
Partie ze zápasu k přehrání a stažení zde.
—
Naše béčko už jsem tady zmiňoval.Pustili nám do áčka Josefa Szotka a tak musel nastoupit náhradník. Na osmé desce nastoupil nadějný „odrostenec“ Libor Babušek, který se k šachu vrátil po dlouhých letech.
Hráči béčka bojovali. Dokonce i remízový král „táta“ Honza Belačík zvítězil nad Jardou Víznerem. Ania Kohut na první desce černými porazila Martina Sekáče. Bohužel , zápas naše béčko prohrálo na spodních šachovnicích. Porážky Martina Sobka a Romana Mrázka bolí víc, než porážka již zmiňovaného Libora Babuška. Oba dva (Roman i Martin) patří k tahounům týmu, ale tentokrát jim to prostě nevyšlo.
Stává se , na to se neumírá.
Béčko je v KS „B“ zatím poslední, ale má ještě šanci na záchranu. Týmy před ním nemají o mnoho bodů navíc. Ale to by béčko muselo zabodovat proti družstvům z horních pater tabulky. V příštím kole se, podobně jako naše áčko, utká se Slavii Orlovou „D“ a v posledním kolem s Mosty u Jablunkova. Být ty zápasy v sázkových kancelářích, kurs na vítězství našich barev by byl určitě hodně vysoký , ale kdo ví? Možná se našim podaří zvednout hlavy…