Rubriky
Přihlásit se
Kalendář
Září 2017
Po Út St Čt So Ne
« Srp    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Už více než týden to vím na 100% … už týden se chystám, že o něm něco napíšu… Pokud jste to nevěděli, zemřel člen (a ještě navíc i čestný člen) našeho klubu, zemřel Miloš Lang.

Mohl bych být patetický, jak se, možná, při takové příležitosti sluší. Nechce se mi. Raději napíšu, jak jsem ho viděl a znal já (a snad mi to promine, až se k němu jednou dostanu :-) , tedy za předpokladu, že budeme oba na stejném místě ).

PAN trenér...

PAN trenér…

Poprvé jsem se s ním potkal někdy v roce 1978, kdy mě a mého bráchu přivedla naše sestra na šachy… Miloš, jako PAN trenér mládeže, si s námi zahrál pár partií a následující trénink nás začal „testovat“. Nepsal bych o tom, ale pamatuji si, že když jsem přišel domů a ptali se mě, jaký byl trénink, řekl jsem něco v tom smyslu, že: „… jako dobrý…, akorát nechápu, jak ten chlap může někoho trénovat, když se mě pořád ptá, jestli je to mat! Je blbý nebo co?“ Miloš nebyl blbý … :-) , já byl blbý a nafoukaný.

Ještě jedna příhoda z té doby se mi vybavuje. Miloš se všech svých svěřenců pokaždé po vysvědčení ptal, jaké byly známky a nevím, jestli by to opravdu udělal, ale vždycky říkal, že bychom neměli hrát šachy, dokud si neopravíme známky.
Jeden z nás měl o pololetí 4 dvojky, sem tam nějakou jedničku a zbytek skoro samé trojky. Na konci roku, když se Miloš opět ptal jaké bylo vysvědčení, se mu dostalo upřímné odpovědi: „Dvě dvojky“. To Milošovi stačilo. Pochválil mladého šachistu, jak se od pololetí zlepšil, protože ho vůbec nenapadlo, že z dvojek se nemusí stát vždycky jedničky…, ale taky třeba trojky.

Jednou jsem ho „podvedl“ i já. Při openu Hornický kahanec (předchůdce Open Karviná) jsme se potkali u šachovnice. Já měl bílé. Po 1.e4 c6 2.Jc3 zahrál Miloš Gurgenidzeho novinku (v té době) 2. … b5. Rozhodl jsem se ho vyzkoušet a zahrál jsem bleskově 3.Jxb5 . Dal jsem mu figuru a čekal, jak zareaguje. Moc dlouho nepřemýšlel a zahrál 3. … Jf6, jezdce si nevzal.
Po partii se mě ptal, co by se stalo, kdyby zahrál 3. … cxb5. „Nic. Měl bys figuru“, odpověděl jsem po pravdě a řekl jsem mu, na co jsem si vzpomněl: že NIKDY nepočítá (a nebere :-) ) moje „oběti“ a že jsem si jen chtěl ověřit, jestli je to pravda :-) .

Takový byl Miloš… Zásadový a tvrdohlavý… :-) Jednou jsme jeli na zápas do Frýdku -Místku. Vlakem. A bylo to zrovna v přestupném roce, 29.2. . Všichni si koupili lístky jedním směrem, jen Miloš si hned koupil i lístek zpáteční. Nevím, jaké datum jsme měli na lístcích my, ale když jsme jeli zpět, kupovali jsme si nové lístky. Miloš měl ten svůj a bylo na něm datum 1.3. . Celou cestu z Frýdku se dohadoval v motoráčku s průvodčí a když už jej chtěla nechat být, někdo od nás si rýpnul: „To necháváte jezdit lidi na černo?“ a průvodčí se s Milošem opět začala dohadovat. Všichni jsme vystoupili v Českém Těšíně a do Karviné dojeli autobusem, ale Miloš si šel stěžovat, že mu prodali lístek se špatným datem. Do Karviné jel samozřejmě vlakem…na svůj lístek s datem 1.3. …

O Milošovi by se dala napsat celá kniha. Snad postačí, když napíšu, že i mládež, kterou už pár let trénuji já, se často ptala, jestli zase přijde na trénink ten „PÁN“. Miloš se občas na naše tréninky chodil dívat, občas si s někým zahrál, sem tam mě doplnil nebo opravil. Ale hlavně dokázal to, co jen tak někdo neumí: svou hru v těch tréninkových partiích dokázal „snížit“ na úroveň svých malých protihráčů. Když k tomu připočtu jeho hlášky („Aha! Aha… vidíš, tady mi vezmeš pěšce! Jeden…dva… tři… TŘI pěšce máš navíc!  Barcelona vede tři nula!“), tak je jasné, že byl vždy vítaným oživením tréninků mládeže. V tom byl geniální…

V únoru jsme ho hledali. Už jsem napsal, že Miloš byl zásadový a spolehlivý. A najednou… Ve čtvrtek slíbil, že bude hrát v neděli za céčko a v neděli nepřišel. Za 14 dní opět nepřišel. Zkoušel jsem mu volat, nebral telefon. Když nepřišel ani napotřetí začali jsme po něm pátrat. V den, kdy jsem zjistil, co s ním je, se mi ozval i Miloš. Ležel v nemocnici s nadvakrát zlomenou holenní kostí a čekal na operaci. Zašli jsme za ním, přinesli jsem mu šachy a knihu, aby se nenudil a popřáli brzké uzdravení. Tam jsem se taky dozvěděl, že měl před pár lety těžký infarkt, ale že se z toho dostal. Byl rád, že jsme si vzpomněli, ale nechtěl, abychom za ním chodili častěji. Tvrdil, že jej brzy pustí domů.

A nakonec ho pustili. Přišel za mnou na trénink, vrátil šachy a knihu. Ptal jsem se ho, jestli bude hrát Open Karviná, že prý ne, že má jiné starosti.

Asi týden po turnaji Open Karviná mi napsala dcera, že policie pátrá po totožnosti mrtvého muže a poslala mi odkaz na fotky. Poznal jsem ho…zavolal jsem na policii, dal jim adresu, oni to za tři dny ověřili a potvrdili…. Byl to Miloš. Prý si šel zaplavat a selhalo mu srdce.

Nejlepší hráč našeho béčka v uplynulé sezóně, člověk, který miloval šachy, navždy odešel.

Budeme na něj, stejně jako na ostatní, kteří už nejsou s námi, vzpomínat…

Be Sociable, Share!

Okomentujte

Musíte být přihlášen pro vkládání komentáře.